Město před krátkou dobou podepsalo smlouvu s architektonickým ateliérem Land05 na projekt Lesopark Na Kolečku, který by měl být realizován v místě, kde je dnes pole u Kauflandu. Vypadá to to tedy, že se tvoje představa, s kterou jsi šel do voleb před 8 lety, zřejmě naplní. Jaké jsou tvoje pocity?

Mám samozřejmě radost, že si stávající vedení města vzalo za svou představu, která byla před těmi osmi lety dost vzdálená, že na tom poli má vůbec park vzniknout, a že byly následně podniknuty nutné kroky, aby tu v nedaleké budoucnosti vzniklo místo, které nemá v novodobé historii města obdoby. Vždyť většina parků, které dnes občanům slouží, vznikala v Roudnici naposledy před více než stoletím. Tahle odpočinková plocha, která by měla krásně a bezpečně propojit Podlusky a Hracholusky, bude jistě sloužit nejméně dalších sto let.

Jak hodnotíš práci architektů Land05, proc tě jejich návrh v soutěži oslovil nejvíce?

Měl jsem jako člen hodnotící komise příležitost být při všech diskusích, které výběr nejzdařilejšího projektu provázely. Hodnotící komise byla sestavená převážně z odborníků, architektů, kteří se krajinářskou architekturou zabývají profesně, a všichni svorně byli zaujati nejen filosofií projektu, který představila Ing. Forejtová, ale i praktickými možnostmi realizace a nákladností údržby parku v budoucnu. To myslím nakonec rozhodlo. Celá soutěž vítězného návrhu byla profesionálně zvládnutá a naprosto transparentní. Mám za to, že v případě investice s tak velkým dosahem je důležité, aby nikdy v budoucnu nevznikly jakékoliv pochybnosti, které by započaté dílo mohly zpomalit nebo zmařit.

Spolupracoval jsi i na zadání?

Zadávací podmínky soutěže měli na starosti z podstaty své funkce úředníci města, jeho politické vedení a městská architektka a myslím, že odvedli solidní práci. Můj vklad je především v tom, že jsem už od počátku měl celkem ucelenou představu o tom, že na poslední zelené ploše, které město v zastavěné části Hracholusk vlastní, musí vzniknout park, který naváže na relaxační zónu v Podluské ulici, a že celá tato oblast má sloužit hlavně odpočinku, volnočasovým aktivitám a sportu a že nemá být určena k zastavění rodinnými domy, jak si kdysi někteří možná představovali.

Jak do tvého konceptu zapadá skatepark a jak vnímáš obavy, zda místo nebude příliš hlučné?

Ty víš moc dobře, že když jsi přišla s myšlenkou spojit mou představu s tvým snem vybudovat skatepark, netvářil jsem se příliš nadšeně. Skatepark je opravdu stále ještě v mnoha myslích spojený s hlukem, betonem a lidmi závislými na drogách, jak to známe z filmů, ale myslím, že tvoje přesvědčovací dovednosti si mě získaly. Dneska vypadají skateparky úplně jinak než kdysi. Jsou místem, kde se neschází jen skateboardová subkultura, ale slouží i dětem na koloběžkách a kolech, lokalitou, kam tatínkové a maminky své ratolesti v klidu vyvedou bez obav o jejich bezpečí. Bývají to do detailů navržené lokality, které veřejné prostranství citlivě doplňují. Je zřejmé, že hřišť pro malé děti má Roudnice relativní dostatek, ale starší děti nemají v podstatě kam jít. Této potřebě se projekt parku snaží vyhovět. Jak jsem se mohl sám přesvědčit, hlukové limity si hygienici hlídají velice bedlivě.